Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sebevědomí? Nebo bezohlednost? Či jen tupost?

Taky patříte mezi ty, kteří ve dveřích dávají každému přednost? A když jde někdo za Vámi, co nejdéle je přidržujete, aby ho nebouchly? Máte se hodně co učit. Pro začátek Vám může pomoci desatero sebevědomého občana.

Jak se pozná náš sebevědomý spoluobčan?

1. Jdete-li proti němu po úzké pěšině, rozhodně se Vám neuhne. Jeho hrdost mu to nedovolí. Vrcholem pak je týmová spolupráce dvojice či trojice těchto mistrů, kteří jdouce vedle sebe po chodníku, Vám nedarují nejmenší škvíru k projití.

2. Když už musí jet sockou, k zajištění svého pohodlí opět uplatní mistrovské dovednosti. Jde-li o muže, zaujme místo, kam by se vešli dva lidé a rozšafným rozkročením nohou dá všem stojícím pasažérům jasně najevo, kde je tu opravdový macho. Dáma to provede decentněji. Na vedlejší sedadlo položí svou tašku. Přece nemá zapotřebí mačkat si oblečení. Stojící pasažéři, na které už místo nezbylo, se s tím holt musí vyrovnat.

3. Pouštění starých lidí považuje náš sebevědomý spoluobčan zjevně za anachronismus. Ať důchodci dřepí doma, když je jim zatěžko stát.

4. Jde-li takový občan za Vámi do budovy a Vy mu podržíte dveře, aby ho nebouchly, neočekávejte, že natáhne ruku, aby je po Vás převzal.  Ztratil by přitom glanc. Vy mu je budete pěkně držet i kdybyste se přitom vykroutili jak paragraf. Můžete mu je samozřejmě pustit přímo do jeho vznešeného nosu, ale to neuděláte a on to ví.

5. Máte-li v hotelu pokoj vedle sebevědomých spoluobčanů, kteří tráví pozdní večerní hodiny v příjemné zábavě, nebo rádi sledují hezky nahlas televizi, nepočítejte s tím, že se vyspíte. Přece si ten hotel zaplatili. Ne sice celý, nýbrž jen jeden pokoj, což je ovšem pod jejich rozlišovací úrovní. Takové detaily neřeší.

6. Na koupališti či na pláži sebevědomý občan přirozeně doplňuje tekutiny. Pitný režim je důležitý. Samozřejmě se neobtěžuje vyhazováním kelímků od nápojů do vzdálených košů ani tím, že by prázdný kelímek aspoň něčím zatížil, aby ho vítr neodnesl k jiným rekreantům. Má přece nárok na svůj odpočinek a relaxaci a nebude si ho narušovat odklízením kelímků, či jiných odpadků.

7. Má-li pejska, tak ví, že nyní už je dost neúnosné nechávat jeho bobky na zemi. To i většina sebevědomých občanů považuje za čuňárnu. Jsme přece kultivovaní lidé. Situace se však změní, když napadne sníh. To pak stačí nohou kopnout na exkrement trochu sněhu a už není nic vidět. Do té doby, než sníh roztaje. Pak ať to po něm město uklidí, vždyť mu za toho psa platí poplatek. Jestli do toho někdo šlápne, jeho chyba. Má koukat na cestu.

8. Sebevědomý občan se kultivovaně projevuje i tím, že třídí odpad. Životní prostředí je mu drahé. Pokud však vyhazuje větší krabice, ať nikdo nečeká, že je bude sešlapávat. Jestli prázdná krabice zabere třetinu či půlku kontejneru, to už není jeho starost. Dost už, že třídí.

9. Časy pracovních schůzek považuje za orientační. Pokud nestíhá, což vzhledem k náročnosti jeho programu je časté (a nikdo se tomu nemůže divit), rozhodně ho to nedonutí ke spěchu. Nebo, nedej Bože, k narušení jeho rituálů, jako třeba poklidné vypití kávy nebo vychutnání snídaně či oběda. Že kvůli němu několik lidí někde sedí a čeká na jeho příchod, aby mohli začít jednat, ho nevyvede z míry. Chvíle čekání nikoho nezabije. Jen ať všichni vidí, jak je zaneprázdněný.

10. Na závěr nejdůležitější  pravidlo desatera, které je nad všemi předchozími. Prostě jsem tu já a všichni mi můžou políbit pr... Já se přece nebudu na nikoho ohlížet, natož se někomu přizpůsobovat. Ostatně všichni odborníci na lidské duše teď říkají, jak by se člověk měl mít rád.

V desateru je záměrně vynechána jízda autem, kde ovšem někteří jedinci dosahují ve svém sebevědomí až dechberoucího mistrovství.

P.S.:

Lidé, kteří se řídí výše uvedeným desaterem, jsou sice dost viditelnými,  nicméně věřím, že statisticky jsou v menšině. Takže je to vlastně v pořádku. Člověk je většinově dobrý, ale aby tomu tak bylo, musí tu být pro srovnání i ti méně dobří.

Navíc myslím, že Bůh (nebo chcete li příroda) to dobře zařídil.  Protože setkání i s několika takovýmito "sebevědomými" lidmi v krátkém sledu za sebou zahladí jediné příjemné setkání s nějakým zcela cizím milým člověkem, s jeho úsměvem, vlídností, či  ochotou k pomoci.

Autor: Jiří Strádal | neděle 4.8.2019 9:40 | karma článku: 28,44 | přečteno: 836x
  • Další články autora

Jiří Strádal

Jak naše armáda jela na Polsko

Dnes v noci je to 40 let, co z mnoha československých kasáren vyjely kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut směrem k polským hranicím. S cílem potlačit tamní proces demontáže komunistické diktatury vedený Solidaritou.

11.12.2020 v 21:33 | Karma: 23,40 | Přečteno: 764x | Diskuse| Politika

Jiří Strádal

Paradoxy naší doby

Náš svět se rychle řítí dopředu a my se mu přizpůsobujeme. A přitom nám ani nestačí docházet, že to, co považujeme za normální, je často docela absurdní. Nahodil jsem jen jednu desítku příkladů. Určitě Vás napadnou další.

27.11.2020 v 21:12 | Karma: 23,14 | Přečteno: 621x | Diskuse| Společnost

Jiří Strádal

Nahlédnutí k novozélandským Maorům

Je to 200 let, co maorští náčelníci po mnoha bojích začali jednat o loajalitě k britské koruně a o svých právech. K dohodě pak došlo. Maory to ale později stálo vysokou cenu. Vypovídá o tom mnoho pomníků a pamětních desek.

20.11.2020 v 22:18 | Karma: 18,56 | Přečteno: 392x | Diskuse| Cestování

Jiří Strádal

Dvakrát na břehu řeky (povídka)

Na břehu téměř vyschlé řeky seděl stařec se svým vnukem. Podél protějšího břehu šla karavana lidí s naloženými vozy. Spíš se trmáceli, než šli. Vyhnuli se opuštěnému mlýnu a pokračovali, než sedící dvojici zmizeli za pahorkem,

13.11.2020 v 22:26 | Karma: 10,54 | Přečteno: 281x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Strádal

Víra, normalizace a Bílá Hora

Současné čtyřsté výročí bitvy na Bílé Hoře se může jevit jako dávná historie, ale není to tak dávno, co jsme tu měli jistou paralelu. Je to náhoda nebo to neseme v genech a máme se toho obávat i v budoucnu?

6.11.2020 v 22:44 | Karma: 15,67 | Přečteno: 407x | Diskuse| Politika

Jiří Strádal

Příprava na restart České republiky

Z Andreje Babiše se stává politická mrtvola. Vláda vzešlá z příštích voleb asi bude tvořená hodně širokou koalicí, bude muset potlačit vzájemné averze, a nabídnout celospolečensky přijatelnou vizi rozvoje země. Nebude to snadné.

5.11.2020 v 13:44 | Karma: 18,83 | Přečteno: 800x | Diskuse| Politika

Jiří Strádal

Jak se vede boj o rozum a cit

Stovky milionů let se na Zemi úspěšně rozvíjel život. Když se objevili první lidé, Bůh si je oblíbil a rozhodl se obdarovat je něčím, co žádní tvorové dosud neměli. Rozumem.

30.10.2020 v 22:37 | Karma: 13,96 | Přečteno: 334x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Strádal

Cestování (aspoň) s Google Earth

Cestovat do zahraničí v pandemické době moc nejde. V pohádkách existovaly kouzelné křišťálové koule, v nichž bylo vidět, kam oko normálně nedohlédlo. Do podobné koule můžeme koukat doma na počítači. A cestovat aspoň virtuálně.

23.10.2020 v 21:50 | Karma: 13,94 | Přečteno: 325x | Diskuse| Cestování

Jiří Strádal

Vražda s nepovedenou kopií (detektivní povídka)

Hospoda se nacházela v mizerně osvětlené ulici, na rohu s ještě temnější a užší uličkou. Chodník byl změtí kostek a asfaltových záplat. Jakoby se tu zastavil čas.

16.10.2020 v 21:35 | Karma: 12,20 | Přečteno: 230x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Strádal

Nepodceňujme stařenky a stařečky.

Před 30 lety startovala 90. léta. Rozevírala se svoboda, rozjíždělo se podnikání, otevřely se hranice. A na služební cesty se začalo jezdit na západ. Nejblíž bylo Bavorsko. Z té doby je tento příběh.

9.10.2020 v 22:07 | Karma: 27,72 | Přečteno: 1048x | Diskuse| Cestování

Jiří Strádal

Sjednocující a rozdělující se Evropa

Sjednocení Německa v říjnu 1990, jehož výročí si v těchto dnech připomínáme, bylo posledním sjednocením na úrovni jednotlivých států v Evropě. Pak už se evropské země jen rozdělovaly.

2.10.2020 v 21:29 | Karma: 14,81 | Přečteno: 498x | Diskuse| Společnost

Jiří Strádal

Vyznání vlakovým nádražím

Včera jsem tu vyznával sympatie k vlakovému cestování, dnes musím navázat vlakovými nádražími. Některým pořád ještě zůstalo jejich kouzlo. A jsou studnicí zážitků.

27.9.2020 v 1:04 | Karma: 15,62 | Přečteno: 378x | Diskuse| Cestování

Jiří Strádal

Vyznání vlakovému cestování

Zítra to bude 195 let, co vyjel první vlak tažený nikoliv koňmi, ale lokomotivou. Samozřejmě v Anglii. Měl 33 vagonů, vezl asi 450 cestujících a pár tun uhlí. Protože jsem vlakem vždycky rád jezdil, trochu zavzpomínám.

26.9.2020 v 1:14 | Karma: 17,24 | Přečteno: 381x | Diskuse| Cestování

Jiří Strádal

Vyznání starým detektivkám

Minule jsem tu vyznával lásku starým filmům. Musím k nim přidat i staré detektivky. Jejich čtení nás taky vrací do té už zmizelé atmosféry. A navíc trénují logické myšlení. Které náš svět tak nějak pomalu opouští.

18.9.2020 v 20:42 | Karma: 19,36 | Přečteno: 385x | Diskuse| Kultura

Jiří Strádal

Vyznání starým filmům

Dnes je to 80 let, co měl premiéru film Když Burian prášil. Jeden z těch, na které se mohu dívat pořád dokola. A každou scénu si užívám znova. Mám to tak ale se spoustou starých filmů a víc než o ty scény jde o jejich atmosféru.

13.9.2020 v 1:41 | Karma: 23,55 | Přečteno: 470x | Diskuse| Kultura

Jiří Strádal

Jak jsme o vojenské přípravě "posvětili" antichartu

Je září a to kdysi bývalo kromě začátku školního roku i začátkem tzv. vojenské přípravy na vysokých školách. Zahajovala nám dvěma týdny denně od 6.30 ve vojenském prostoru v Motole. Večer jsme pak bývali jak utržení ze řetězu.

8.9.2020 v 12:04 | Karma: 19,26 | Přečteno: 576x | Diskuse| Ostatní

Jiří Strádal

Padesát let od smrti Jochena Rindta

Zítra, v sobotu 5. září, to bude 50 let, co se na závodním okruhu v italské Monze zabil 28letý Rakušan Jochen Rindt. Jediný závodník formule 1, který se stal mistrem světa in memoriam.

4.9.2020 v 20:18 | Karma: 22,79 | Přečteno: 459x | Diskuse| Sport

Jiří Strádal

Idealisté versus pragmatici

Pokud spolupracují, těžko se najde efektivnější kombinace. Pokud na sebe plivou, může plivání přerůst v pandemii. Kam se hrabe Covid. A kam se hrabalo blahé paměti plivání mezi levičáky a pravičáky.

2.9.2020 v 11:19 | Karma: 10,95 | Přečteno: 379x | Diskuse| Společnost

Jiří Strádal

Obloha jako jeviště (fotoblog)

Že se mraky umí stylizovat do map různých kontinentů, zemí a ostrovů, je známé. Ale mraky se umí převtělovat i do bytostí všeho druhu. A ty při tom někdy i ledacos vyvádějí.

28.8.2020 v 20:20 | Karma: 16,77 | Přečteno: 279x | Diskuse| Fotoblogy

Jiří Strádal

Mufloni v Thomajerově nemocnici

Mufloni v areálu pražské Thomajerovy nemocnice jsou velmi oblíbení. Oficiální verze říká, že sem přišli a přicházejí z blízkého Kunratického lesa. Troufnu si nabídnout jinou verzi.

21.8.2020 v 20:48 | Karma: 19,35 | Přečteno: 667x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 100
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 773x
Je ženatý, má dvě děti, pět vnoučat a dva psy (věrnou kámošku, vlkodava Bernardetu, od 4.5.už jen ve smutku krásných vzpomínek). Vyšlo mu pár knížek nabízejících prolínání současnosti s historií. A taky knížka Korupce po III. pivu, která se snaží odhalovat absurdnosti naší doby. Charakterizoval by se jako kříženec nejlínějšího workoholika s nejpracovitějším kavárenským povalečem.

Seznam rubrik