Posílám Vám karmu za nostalgickou vzpomínku - rodiče měli pořadník na spartaka, který stál cca 26 tis. Kčs, jako malá si pamatuju, jak jsme se na tu řadu zájemců chodilí dívat-dneska nepředstavitelné. Než na nás došla řada, přestal se vyrábět a místo toho nastoupila Škoda 1000 MB za 42 tis. Kčs. Hrozný cenový skok, kruté šetření. Těžko se to dneska hodnotí. V roce 1964 přistál ten vytoužený zázrak v naší garáži a byl opravdu povedený,přišlo se na něj dívat široké okolí a vydržel jezdit do roku 1987! Krásné bylo, když se zpočátku řidiči embéček na silnicích při potkání světelně zdravili

Jó tenkrát :-)... A to si nedělám prču. Dneska mají zase mobily, to bude vzpomínek. Mimochodem. Do Rumunska bych si netrouf, zrovna jako dneska do jugošky, ale do Německa, či do Polska, k Baltu jezdím ještě dneska. Asi to bude tím klidem a pohodou.

Ja na nej mam jen jednu vzpominku. jednou za mnou prijel s nim kamarad, ze ho koupil za 500 DM od nejakeho uprchlika ze abych se s nim take projel. byla to technika z pocatku sedesatych let, tak jsem se projel a byl rad, ze mam neco modernejsiho.

Ovsem nejlepsi byl nas starsi syn, kdyz pocatkem devadesatych let se u nas zastavil svagr, ktery prijel novou stodvacitku a chlubil se jim. A synator na nej vybaf: a tomuhle rikas auto?

Pro mě je to Fiat 600 a později Zastava. Tou jsme projeli Jugoslávii téměř s absolutním právem přednosti v jízdě. Cizinec v jejich autě, to bylo něco na jejich národnostní cítění, jak Srbů, tak Chorvatů. Tenkrát ovšem ještě žil Tito.

Chorvati to malé autíčko nazývali fíča

Pro mě je to Fiat 600 a později Zastava. Tou jsme projeli Jugoslávii téměř s absolutním právem přednosti v jízdě.

Karma p.Strádale za hezké vzpomínky. Škoda, že dnes jsou tyto destinace trošku opomíjené.