Skříň (halucinování o věcech kolem nás)

V minulých dvou článcích jsem tu halucinoval o židli a stolu. Jejich velmi praktickou kolegyní je skříň. A i ona umí být multifunkční. A i ona může mít své vrtochy.

Navazuji na článek https://stradal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755133

Skříň nám dává něco velmi důležitého a sice prostor.  Většinou prostor pro věci, které nemají až takový estetický potenciál, abychom je vystavovali za sklo sekretáře či je věšeli na zeď.

Výjimkou ale může být vnitřní strana jejích dveří, kde se kreativita může docela vydovádět. Její estetické ztvárnění spoře oblečenými nebo zcela neoblečenými slečnami bývalo časté ve skříních plechových, kam si zaměstnanci výrobních provozů ukládali své montérky a jiné svršky. Možná to pánům nahrazovalo genderovou nevyváženost v těchto provozech. Já jako slušně vychovávané dítko jsem měl doma vnitřní stranu dvířek své skříňky věnovanou formuli 1.

Dveře skříně ale vyžadují pečlivé zacházení, zvlášť obývá-li domácnost pejsek či jiné domácí zvířátko. Pokud z nedovřených dveří čouhá například konec rukávu či kravaty, může to příslušné zvířátko považovat za páníčkem poskytnutou hračku pro jeho zoubky. Výsledek může být pro daný kus oděvu diskvalifikující.

Skříň nám může způsobit radost po nalezení nečekaného dávno zapomenutého "pokladu". Skříň se zkrátka může zakecat a sama už zapomene, co skrývá. Bohužel se to často stává při vyklízení skříně na samém sklonku jejího  života, kdy už jsme se rozhodli ji z našeho pokoje odstranit a nahradit ji jinou, mladší, která se nezakecá.

Skříň může být velmi užitečná ve chvíli, kdy se mimomanželskému sexu praktikující manželce nečekaně vrátí ze služební cesty manžel. Bezradnému milenci pak skříň poskytne sice ne zcela komfortní, nicméně jediný možný azyl (nenachází-li se pokoj v přízemí nebo není-li obehnán lešením). Důležité ovšem je, aby manželka na nebohého ukrytého milence nezapomněla.

To evokuje další funkci skříně, resp. další její obyvatele, kteří jsou zapomenutí už dávno. Jedná se o kostlivce ve skříni. Multifunkčnost skříně zde dosahuje nepřeberného rozsahu. A dokonce se nejedná o skříň z běžných materiálů, ale o skříň zcela virtuální. Přičemž i kostlivci obvykle nemají podobu známou z přírodovědných kabinetů, ale tváří se nenápadně, zamračeně a hrozí, že ze skříně vypadnou, či přímo explodují, v tu nejnevhodnější chvíli.

V dobách, kdy se v hospodách a podobných zařízeních ještě smělo kouřit, se ze skříně po otevření dveří mohl vyvalit i poněkud jiný typ kostlivce. Byl jím pach nade vší pochybnost prokazující pobývání v takovémto zařízení, zpravidla nižší cenové skupiny. Což mohl být, zvlášť pro nezletilé členy domácnosti, nepříjemný důkaz vyžadující následné přiznání.

Dalším kostlivcem, byť živým, který se ze skříně může taky vyvalit, je maličký okřídlený tvoreček, jemuž chutnají různé části našeho šatníku. Když tento nájemník začne létat po pokoji, obvykle mu tleskáme, ve skutečnosti však usilujeme o jeho život. Ale i když se nám to povede, jeho široká rodina ve skříni přebývá dál. Je zjevné, že mechanický boj ke konečnému vítězství nevede a musí se nasadit zbraně chemické či biologické.

Nevítaní nájemníci se mohou vyskytovat i za skříní. Neumí sice létat jako moli, zato mají jinou dovednost.  Díky ní dovedou spřádat sítě známé pod obchodním názvem pavučiny. Jsou skutečně trvanlivé, protože i když jejich výrobci už dávno opustili tento svět, za skříní vydrží dlouhá léta. Přesněji řečeno do příštího malování.

Jestliže se živí nájemníci zabydlují ve skříni a za skříní, nahoře na skříni se místo nich zabydluje prach. Jeho hostiteli jsou zejména dekorativní předměty, které mají skříni dodat pestřejší a estetičtější podobu.

Pod skříní to sice prach má taky rád, pokud ale v domácnosti žije vzpomínaný pejsek, přesněji řečeno fenka trpící falešnou březostí, může to tam být mnohem zajímavější. Inkriminovaná fenka totiž prostor pod skříní může považovat za bezvadnou skrýš pro svoje imaginární štěňátka. Díky tomu můžeme po odtažení skříně, např. před již zmíněným malováním, najít pěknou sbírku pokladů.

Podobně jako stůl se i skříň může stát předmětem náročného hlavolamu. To když nám ji přivezou v prkýnkách. Na zemi si je pěkně rozložíme, přidáme k tomu pytlíčky se šroubky a matičkami a snažíme se rozluštit mrňavé obrázky na mrňavém papíře představující postup smontování. Pak montujeme, montujeme, montujeme, a těsně před závěrečným sešroubováním zjistíme, že hned na začátku jsme jedno prkýnko, které se zdálo z obou stran stejné, otočili obráceně, protože z obou stran stejné nebylo. Takže znovu všechno rozšroubovat a potom repete.

Ale o to víc si pak naší skříně považujeme.

Příště se podíváme na postel - na adrese https://stradal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755209