Koberec (halucinování o věcech kolem nás)
Koberce tvoří nadmíru pestrý sortiment. Od levných kancelářských jekorů až po peršany, ručně tkané íránskými či tureckými ženami, jejichž ceny jsou mnohdy vyjádřeny i sedmimístnými čísly. A přitom můžeme chodit po kobercích poskytujících přinejmenším stejnou rozkoš jako zmíněné peršany a jsou zcela zadarmo. Navíc v přírodě. A mají své zcela charakteristické barvy:
Koberec bílý. Materiálem je čerstvý prašan. Jeho praskání pod našimi botami přináší i v mraze jakýsi druh příjemného tepla.
Koberec žlutý. Materiálem je spadané listí. Chodit po něm v lese je skvělá psychoterapie.
Koberec zelený. Materiálem je posekaný trávník. Neslouží jen golfistům a fotbalistům, ale přinese rozkoš každému, kdo po něm chodí, či se na něm vyvaluje.
Kobercové rozkoše mají zjevně různé podoby. Bohužel existují i kobercové hrůzy. Obyvatelé Drážďan by v jistě době mohli vyprávět. Jen mi přijde nespravedlivé, že pro tyto strašlivé nálety se používá přirovnání k něčemu tak užitečnému a příjemnému jako je koberec.
I když koberec zcela reálný a pokojově využívaný může sloužit taky k jednomu temnému účelu. Aspoň v detektivkách. Tam se totiž do koberců s oblibou balí mrtvoly. Nemám s tím sice osobní zkušenost, ale pokud jsem někdy balil koberec (bez mrtvoly) a pak se do něj pokoušel kvůli úspoře místa vsunout ještě nějaký malý úzce srolovaný kobereček, nešlo mi to. Takže se obávám, že koberec s mrtvolou by vypadal jako válec od parního válce.
Nepříjemné konotace může vyvolávat i jeden pověstný druh koberce, který ač nazývám roztomilou zdrobnělinou, nám může připravit nepříjemnou chvíli. To, když jsme zavoláni na kobereček k šéfovi. Sám kobereček při tom však sehrává jen epizodní roli. Skoro bych řekl, že s káraným zaměstnancem soucítí. Zato stůl, tedy ten šéfův, ten se u toho pěkně naparuje.
Koberec taky může hrát roli slavnostního koberce, po kterém důstojně kráčí významná návštěva, třeba důležitý státník. Takový koberec si užije i přehlídku čestné stráže či slavnostní fanfáru. Natažení slavnostního koberce ovšem někdy může proběhnout jen virtuálně. Nebo v poněkud jiném provedení, byť se tomu pořád říká natažení slavnostního koberce.
Například na vojně, když k nám měl zavítat velitel Západního vojenského okruhu. Slavnostním kobercem se stalo celé obří nástupiště (nenazývané jinak než buzerplac). A aby koberec byl opravdu slavnostní, vojáci museli všechny obrubníky natřít bílou barvou.
Vraťme se ale ještě ke kobercům labužnicky se roztahujícím na podlahách. Užívají si to vyvalování a vůbec jim nevadí, že po nich chodíme. Berou to jako masáž. Menší radost asi mají z chlupů pejsků či jiných domácích zvířátek. Zvlášť těch krátkosrstých. To se pak mimořádně často hlásí o masáž mechanizovanou a sice pomocí vysavače. Na druhé straně ty chlupy jsou ještě nejmenším darebáctvím, kterým příslušné zvířátko může koberec počastovat. Dovedou i neskonale horší poťouchlosti.
Koberec lze považovat za domácí předmět s relativně vysokým vlivem. Má-li se totiž stěhovat, musí se obvykle stěhovat i řada dalších kusů nábytku na něm stojících. Koberec je zkrátka macho.
Někdy příště se ještě pořádně koukneme do zrcadla.
Jiří Strádal
Jak naše armáda jela na Polsko
Dnes v noci je to 40 let, co z mnoha československých kasáren vyjely kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut směrem k polským hranicím. S cílem potlačit tamní proces demontáže komunistické diktatury vedený Solidaritou.
Jiří Strádal
Paradoxy naší doby
Náš svět se rychle řítí dopředu a my se mu přizpůsobujeme. A přitom nám ani nestačí docházet, že to, co považujeme za normální, je často docela absurdní. Nahodil jsem jen jednu desítku příkladů. Určitě Vás napadnou další.
Jiří Strádal
Nahlédnutí k novozélandským Maorům
Je to 200 let, co maorští náčelníci po mnoha bojích začali jednat o loajalitě k britské koruně a o svých právech. K dohodě pak došlo. Maory to ale později stálo vysokou cenu. Vypovídá o tom mnoho pomníků a pamětních desek.
Jiří Strádal
Dvakrát na břehu řeky (povídka)
Na břehu téměř vyschlé řeky seděl stařec se svým vnukem. Podél protějšího břehu šla karavana lidí s naloženými vozy. Spíš se trmáceli, než šli. Vyhnuli se opuštěnému mlýnu a pokračovali, než sedící dvojici zmizeli za pahorkem,
Jiří Strádal
Víra, normalizace a Bílá Hora
Současné čtyřsté výročí bitvy na Bílé Hoře se může jevit jako dávná historie, ale není to tak dávno, co jsme tu měli jistou paralelu. Je to náhoda nebo to neseme v genech a máme se toho obávat i v budoucnu?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
VIDEO: Boeing nouzově přistál v Istanbulu, neotevřel se mu podvozek
Nákladní letadlo Boeing společnosti FedEx Airlines ve středu přistálo na istanbulském letišti bez...
Protiruská hysterie, odmítla Moskva zapojení do žhářského útoku v Londýně
Ruské ministerstvo zahraničí ústy své mluvčí Mariji Zacharovové odmítlo jakýkoliv podíl na...
USA pozastavily dodávky zbraní Izraeli. Nechtějí dál zvyšovat počty obětí
Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pozastavila dodávku tisíců zbraní do Izraele, a to...
Konec války připomněly stíhačky. Pavel povýšil ředitele BIS na generálmajora
Lidé si ve středu na různých místech Česka připomínají výročí konce druhé světové války. Nejvyšší...
- Počet článků 100
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 773x