Z Andreje Babiše se stává politická mrtvola. Vláda vzešlá z příštích voleb asi bude tvořená hodně širokou koalicí, bude muset potlačit vzájemné averze, a nabídnout celospolečensky přijatelnou vizi rozvoje země. Nebude to snadné.
Příští vláda musí nejen postavit zemi na nohy, ale hlavně nastavit cestu, kudy tyto nohy budou šlapat. Její role bude srovnatelná s rolí prvních porevolučních vlád. Musí to být vláda, jejíž členové potlačí stranické zájmy a priority ve prospěch priorit státu. A na těch prioritách se musí shodnout. Musí to být priority dlouhodobé, aby až se široká koalice jednou začne rozpadat (k tomu dochází vždycky), nastavené priority pořád byly platné. Aby za nimi pořád stáli.
Musí to tedy být vláda schopná systémového a strategického uvažování. Mít přesah přes svoje čtyřleté období, tzn. mít vizi aspoň do roku 2030. Dívat se i za roh. Její strategie by neměla řešit detaily typu kolikaprocentní bude která daň a o kolik korun se zvednou důchody nebo platy státních zaměstnanců, ale jakým směrem se má republika ubírat a proč. Detaily by pak měly být jen konkretizací systémových cílů. Primární musí být cíle.
Především, jak podpořit národní hospodářství k dlouhodobému rozvoji. Které jeho oblasti mohou tvořit nejvyšší přidanou hodnotu a stojí za to je podporovat. Jak to promítnout do vzdělávací politiky, do výzkumu, do mezinárodní spolupráce.
Jak to systémem rozumných investic propojit s rozvojem trhu práce a s konsolidací státního rozpočtu. Jaké mu nastavit mantinely. Jaké principy by v souvislosti s tím měly být základem budoucí udržitelné a spravedlivé důchodové politiky (ani se tomu nemusí říkat důchodová reforma) a sociální politiky.
Je toho určitě mnohem víc. A v neposlední řadě i to, jak to vysvětlit lidem a jak k tomu vést celospolečenskou diskusi s cílem, aby v tom občané viděli smysluplné cíle i svou spoluúčast na jejich naplňování. A aby si uvědomili, že efekt nepřijde hned.
Rodí se nám tu dvě koalice pro příští volby. Pokud budou řešit jen to, kdo, s kým, proti komu, a už před volbami nebudou společně hledat dlouhodobé vize, riskují, že promarní obrovskou příležitost. Naše země potřebuje rozumné politiky, ale především potřebuje státníky.
Dvacátá léta začala pandemickým průšvihem. Příští rok asi bude ještě pořád v jeho vleku. Rok 2022 by však měl být už rokem restartu. Volby na podzim 2021 jsou vlastně načasované na ten nejvhodnější okamžik.
